Jaký byl sraz louňáků? I když malý kemp, ale hezký. Jestli špatné datum? Zkrátka málo účastníků. Pátek byl takový seznamovací. Sobota začala spanilou jízdou do muzea vláčků. Tam si to hlavně užily děti. Komu to bylo málo, odskočil si ještě na výstavu amerických vozů, a pak návrat do letoviska Pnětluky. Tam už probíhaly dětské soutěže o ceny. Večer nám vylepšily náladu dvě kapely, Beruška a Paralet. Super hudba. O jídlo nebyla nouze, za hubičku celá penze od Emči. Občerstvovací stánek s nápoji zajišťoval Robert z Restaurace U Jíchů. No a v neděli jsme odfrčeli všichni k domovům.

Díky kachňáci z 2 CV CLUB LOUNY. Těšíme se na příští rok na sraz 2019, ale raději v Kempu Peruc.

Pár fotek jsem dala za sebou, jak píšu. Ahoj.

Krásné SETKÁNÍ PŘÁTEL 2 CV. Ano, to se uskutečnilo v sobotní večer dne 19. listopadu 2016 v pražském Restaurantu Port58. Děkujeme za pozvání Tomáši Nerudovi, který celou akci zorganizoval a díky tomu se potkala i většina předsedů a členů klubů 2 CV. Jedním z bodů programu bylo vyhlášení nejlepšího srazu za rok 2016, kterým se stal letní sraz v Bílině. O kulturní vsuvku se postarala skupina 2 CV Band a DJ Mardosha, takže se hrálo i tančilo. Už nyní se těšíme na příští rok.

Podívejte se na fotografie ze setkání.

Zdravím všechny přátele z cesty po Polsku.

Na začátku nás bylo šest  kachen (Citroën 2CV) , které vyjely každá jiným směrem. Jedny jely na Berlín, jiné na Wroclav, některé na Poznaň a třeba i na Rowy.Silnice byly dobré  řekl bych lepší než u nás.

Projeli jsme kus Polska, naše trasa byla přes Petrovice na Forst a dále. Krasný kemp u jezera u Žninu. Cesta byla pěkná a lidé velmi příjemní. Večer byl krásný a ráno kouzelné, lehce pod mrakem ,  ale lodičky jezdily po větru.Kemp byl velice čistý a plně vybaveny. Jeli jsme s kámošem Tondou z Břvan u Mostu.

Potom jsme se vydali na cestu do Rowy, kde jsou pěkné pláže a hlavně hodně ryb . Cesta byla klidná, projížděli jsme krásnou malebnou krajinou a do Rowy jsme přijely asi okolo 15 hod. kde na nás čekal Honza Podroužek , který jel přes Berlín  na Štětí. Kemp  byl pěkný, prostředí krásné, ryby vynikající.  Prostě bylo to fajn a super a už nás jeli 3 auta. Další den jsme jeli do Lobe podívat se na ty jejich velké duny .Když jsme dorazili, bylo pěkné počasí a tak jsme si koupili vstupné, jelikož vstupujete do přírodní rezervace, a projely se mašinkou asi 5,45km na duny. Když jsme tam dojeli, začalo se zatahovat  a než jsme došli až na duny, tak už bylo jisté že zmokneme , došli jsme tedy na pobřeží a už bylo vidět jak se zvedají vlny a než řekl švec byli jsme mokří. Cesta nazpátek proběhla pěšmo, abychom trošku uschli.

Když jsme uschli, vydali jsme se směrem na Hell, kam jsme dojeli na večer a ubytovali se, asi tak v půlce poloostrova v kempu Kasper. Bylo tam dost  pakomáru  ,ale jinak dobré trošku deště ,ráno bylo pěkné slunce krásně  svítilo.

Příjemné a kousek od moře.

Další den jsme jeli na největší Křižácký hrad na Malborg . Bylo to ohromné.

Krása viz foto:

Cestou jsme se zastavily ještě ve Gdaňsku v přístavišti  podívat se na provoz a nějaké památky. Po prohlídce města jsme se vydali konečně do Toruně na sraz 2cv kde jsme byli až do 2.8.2015 .Byly jsme tam pomalu všichni z klubu a  tam bylo dost kamarádu  z celé republiky .program byl slušný a zábavný  každý večer jsme trsaly na place .Taky jsme byly se podívat v TORUNÍ ve městě a  je překrásné historický  kouzelné  .Muzeum perníku moc pěkné A Kopernikovo muzeum také .Jinak jsme byly i na tržišti ,super to kdyby bylo tady vše čerstvé a  domácí  moc jsme si pochutnaly nejen na zelenině ale i uzenina a dortíky  moc moc dobré. Cestou domu jsme se jeli ještě podívat do Osvětimy,  kde jsme zároveň přespali v kempu a následující den jsme si šli prohlédnout oba tábory. Potom jsme jeli směr Česká republika a ještě jsme se zastavili u známých ve Vysokém Mýtě a další den jsme dojeli do Loun. Celkově jsme najeli 2350,00km

Cesta byla v poklidu, bez poruch a bez obtíží.

Řekl bych že celkově se sraz v Toruni povedl a myslím si že bylo krásně

1. sraz 2CV CLUBU v Lounech byl ve stručnosti zkrátka takový jaký měl být. Předcházely ho velké přípravy, které chlapci, tedy členové clubu, plnili s obrovským nasazením a radostí. Počínaje výběrem místa přes jeho úpravu, opravení bazénu až po zajištění občerstvení – všeho se chopili se zodpovědností a láskou. Setkání přátel začínalo oficiálně v pátek 18. června, ale mnozí už tam přespávali od středy, aby hlídali navezené zboží a materiál před nenechavými prsty. Já sama jsem tam ve čtvrtek byla a abych pravdu řekla, mile mě překvapilo kolik práce se během 2 dnů stihlo. Večer ovšem začalo prudce pršet a foukat silný vítr, přesto jme neztráceli optimismus a užili si poslední chvíle před srazem za pomoci kytary, zpěvu a dobrého pivečka. V pátek, brzy ráno, přijely první vlaštovky až ze Slovenska a přivezly s sebou skvělou náladu a lahvinku dobrého moku ( což nebylo nikomu proti gustu ). Vlastně přijely první a na dlouho i poslední...Dá se říct, že jsme celé dopoledne proseděli u hlavního vjezdu a čekali další posádky, které stále nepřijížděli. Docela už nás začaly přepadávat obavy, že 1. lounský sraz nikoho nezajímá...Pak padla 18. hodina a nestačili jsme se divit, v průběhu 2 hodin přijelo cca 25 kachen a tím to nekončilo. Celkem jsme evidovali 35 2cv a 3 auta stejné firmy ale jiné značky! To už z nás spadla veškerá nervozita a dosyta jsme si užili hudební vystoupení country kapely Modrá zátoka. Na sobotní program se mnozí těšili, 1. sraz je výzva a očekávání bylo velké. V 10 hodin vyrazila kolona autíček na spanilou jízdu lounským okolím. Já seděla v prvním autě s kameramanem panem Hubáčkem a můžu říct, že to byl nejhezčí okamžik z celého víkendu. Kachničky se vesele vrtily a poskakovaly po silnici. Všem se moc líbila trasa cesty vedoucí Českým středohořím. V Lounech jsme se jako slušné holky seřadily a ohromovaly místní spoluobčany. Navštívili jsme zde ( už bez aut ) muzeum, kde jsme se dozvěděli spoustu věcí a dokonce jsme měli možnost vyzkoušet si modely starých šatů z dob husitských. Po obědě jsme se postupně vrátily do campu, kde už na nás čekaly veselé soutěže pro dospělé a program pro děti. Soutěží se zúčastnilo celkem 10 aut + posádka ( děti i dospělí ) a ceny byly vskutku perfektní. Mrňouskové měli možnost po celou dobu střílet ze vzduchovky s panem Konrádem a z kuše a luky s panem Vaňkem.Komu se to nezamlouvalo, mohli v hlavní budově malovat omalovánky, sádrové kachny i na vlastní obličej, toho jsem se chopila já, takže nakonec všechny děti vypadali jako Indiáni a dospělí taky.Jako překvapení dne přiletěl letadýlkem pan Podroužek a rozhazoval bonbóny, což mělo u všech zúčastněných obrovský úspěch. Nakonec přijeli 3 poníci, aby povozili děti i dospěláky (pro ochránce max. do 100 kg) čehož všichni využili. Večer jsme vyhlásili ceny a nechali prostor dvěma blugrasovým kapelám Cucuba a Beruška, které sklidily ohromný úspěch. V neděli už nám bylo smutno. Spoustu lidí odjelo už dopoledne a my začali uklízet a dávat vše do původního stavu. Nakonec jsme odjeli štastní že se sraz povedl a těšíme se na další rok.

Vzhedem k vysoce nasazené laťce 1. srazu louňáků, bylo očekávání u obou srazů veliké. Organizátoři nezklamali a připravili bohatý program pro dospělé a hlavně děti. Pečlivé přípravy byly vidět na každém kroku. Dokonce kluci tentokrát objednali i lepší počasí, takže jsme se mohli bez obav o výdrž stanu, vesele bavit při hudbě a někteří i při tanci :-)
Některé kachny přijely na sraz tradičně již ve čtvrtek (stihnou toho víc vypít :-), ale většina účastníků dorazila v pátek odpoledne. Do večera jsme se stihli všichni přivítat, olíbat a poobjímat a začala nefalšovaná kachňácká zábava. Jídlo i pití bylo díky občerstvení v non-stop baru dost a dost-no, podle toho také vypadalo sobotní ráno, spanilá jízda se zase trošku posunula, díky notné dávce únavy:-), ale nakonec jsme se přece jen vykopali z pelechů a vyrazili.
Pohled na kolonu plujících kachniček je prostě jedinečný! Organizátoři prozíravě volí cestu k cíli po komunikacích, kde provoz není tak silný a kačky se dostatečně můžou vyřádit.
Na prvním srazu jsme se mohli podívat na město Louny a do muzea, při dalších srazech jsme navštívili zámek v Libochovicích, a historický skanzen u Března.
Po spanilé jízdě se průběžně kachničky vrátily na střelnici, kde už na ně čekal bohatý program se soutěžemi, vystoupením mažoretek, letedlem s bonbóny...atd. Za sebe mohu říct, že mě nejvíc potěšil příjezd líš?anských hasičů, kteří nastříkali hasící pěnu na pěkný kus campu a rázem se všechny děti ztratily (nejen děti) v bohaté "smetaně"(to bych prosila zopakovat- opravdu jedinečný nápad a od capartů byl dvě hodiny klid:-). Organizátoři lounského srazu vůbec myslí dost na naše nejmenší a věnují jim spousty času a zábavy při různých soutěžích. Nezapomněli dokonce ani na diplomy, které předával samotný FANTOMAS!! Samozřejmě ani dospělí nepřišli zkrátka, jejich úmorné snažení bylo též oceněno hodnotnými dary. Večery již tradičně patří dobré hudbě a skvělé zábavě. V neděli se všichni spolu rozloučili a vydali se na dlouhou (někteří krátkou) cestu domů.

Těším se moc na další sraz v Nečichách.

Veľkonočné poseďenie

V termínu 13.-15.dubna proběhla schůze slovenského 2cv clubu. A Louňáci byli u toho.
V 11 hod. sraz u Jíchů (kde jinde) a jedeme.
Naložili jsme lounskou dvanáctku, bednu klobás, dvanáct chlebů a hurá na slovač.
Cesta v pohodě až na Miloše - pořád prudil se sportkou.
V 17 hod. stojíme na místě - Holubyho chata na Velkej Javorině.

Turistická chata na Česko-Slovenských hranicích.
V 17.10 hod. první pivko – bohužel, G10. Pro nás 12ctkáře – Hrůza! Vylepšení přišlo v podobě Spišskej borovičky.
Nechci být urýpaný, ale zase jsme tam byli první.
Presidentos dorazil až 2 hodiny po nás!!! Večer v družné pohodě.

Ráno v 7 hodin - cesta na kopec pro český signál (cca 300m ) informovat rodinu o stavu vody na slovenských tocích.
Během dne přijížděli další schůzující. Schůze začala okolo 17 hodiny, měla hladký průběh, i když důležitá rozhodnutí byla odložena
až na sraz na Slovensku (pro malou účast), přesto jsme si večerní posezení užili.
Nedělní cesta domů proběhla v pohodě. Děkujeme za příjemně prožitý víkend.